Mít fasádu porostlou zelení mnozí majitelé nemovitostí nechtějí. Ovšem taková „zelená přírodní fasáda“ má svůj smysl.
Ony ty popínavé rostliny, jež je přirozeně plazí a pnou po domech nejen krásně esteticky zušlechťují tyto stavby, ale jsou pro ně i ochranně funkční.
- chrání stavbu před znečištěním zvnějšku
- určitým způsobem ji rovněž tepelně izolují
- chrání před klimatickými vlivy a teplotními změnami
- prodlužují životnost fasády
- razantně vylepšují životního prostředí
- vyrábí a produkují do svého okolí kyslík
- a v neposlední řadě jsou útočištěm mnohého užitečného a potřebného hmyzu
- a pak také jsou prostorem ke hnízdění opeřenců žijících
v blízkosti lidí a staveb
Celkově každý takovýto popínavý skvost na fasádě domu či jiné stavby působí jako přirozený regulátor kvality ovzduší, které krásně zbavuje prašnosti, protože jej zvlhčuje.
Negativa, aneb nač si dát pozor
Popínavé rostlinstvo má také vliv na stavbu jako takovou. Rozrušuje stavební konstrukci, je původcem popraskání zdiva a omítek. Zde platí, že mimo kamenné zdi, jsou ty ostatní (štukované, cihlové) zelení chráněny. Kamennou zeď není vhodnou nechávat porůst. Také je nutno dávat pozor u břečťanu na kořeny, které jakmile najdou prasklinu v omítce, prorostou do ní a poškozují konstrukci a zdivo.
V žádném případě také nenechávejte porost na dřevostavbách. Na nich rozšiřují popínavky štěrbiny ve dřevě, a způsobují pak narušení dřeva a hnilobu, spolu s růstem hub.
Kterou využít?
Které popínavky se hodí? Mezi ty neoblíbenější a nejideálnější patří dvě – břečťan popínavý, zimolez Henryův, a k nezeleným popínavkám pak patří brslen Fortunův.
Zdroj foto: Pixabay.com
Autor: Pavla Jelínková
