Doškové střechy si většina z nás pamatuje pouze ze skanzenů nebo chráněných staročeských staveb, které slouží pro účely veřejných prohlídek, nikoliv však pro bydlení. S novými technologiemi a stavebními materiály začaly doškové střechy postupně ubývat, až úplně vymizely. V současné době však zaznamenáváme obrovský doškový boom, zdá se, že historická krytina začíná nabírat ráz moderního stavebního prvky, který je nejen estetický pro oko, ale také praktický pro bydlení.
Z čeho je došková střecha a jaké jsou její přednosti?
Došky, určené k realizaci staročeské střechy, jsou vyrobeny ze slámy nebo z rákosu. Oba dva materiály disponují výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi. Došková střecha se nejčastěji realizuje pomocí dlouhé, nedozrálé žitné slámy, která vykazuje větší pevnost. Při realizaci doškové střechy z rákosu je nutné vybírat jeho vysokou kvalitu, která má vliv na životnost střechy. Kvalitní rákosy pocházejí z poloslaných jezer, naopak méně kvalitní rákosy se sklízejí z jezer sladkovodních.
Zájem o doškovou střechu projevili v poslední době nejen majitelé chalup a vesnických staveních, ale také majitelé nových staveb. K největším přednostem patří její dostatečná životnost, která je garantována zpravidla na čtyřicet let. Skutečná životnost doškové střechy je samozřejmě daleko vyšší, do značné míry záleží na její údržbě.
Současným normám vyhovují i její tepelně-izolační vlastnosti, pro porovnání uvádíme následující příklad. Tloušťka doškové střechy o síle 350 mm odpovídá tepelnému odporu 15 cm polystyrenu. Z toho vyplývá, že došková střecha je velmi lehkou střešní krytinou, která nikterak nezatěžuje konstrukci domu.
Realizace doškové střechy
Při realizaci a montáži doškové střechy musí řemeslníci dodržovat několik základních pravidel. Nejdůležitějším hlediskem je optimální sklon střechy, který by měl být minimálně 43 stupňů, což zaručí správnou funkci střešní krytiny.
Dalším důležitým bodem je odstranit vše, co by mohlo střešní krytině bránit v procesu vysychání. Nejčastějším problémem jsou mohutně vzrostlé stromy, jejichž větve doslova střešní krytinu přikrývají a tím zabraňují nejen procesu vysychání, ale i procesu větrání. Na základě toho se ve střešní krytině mohou tvořit plísně a houby, střecha může začít prorůstat mechem.
Komíny je nutné umisťovat v blízkosti hřebenu nebo do míst, které nenaruší plochu došek. Výšku komínu je nutné přizpůsobit tloušťce střešní krytiny.
