Pomalu končí vegetační klid. Mnoho majitelů zahrad a rodinných domů se zahradami uvažuje o pokácení některého ze stromů. Z mnoha různých důvodů. Ministerstvo životného prostředí ale nabádá, aby lidé raději počkali s kácením na pozdní podzim.
Proč? Po končící zimě se stromy připravují na rozkvět i olistění a ptáci začínají hnízdit. Krátí se tím čas přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin, který obvykle trvá zhruba od začátku listopadu do konce března. Kácení, pokud to není opravdu nutné, proto raději odložte až na pozdní podzim.
Kdy lze a nelze kácet stromy na pozemcích?
V souladu s ustanovením vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, by mělo být kácení prováděno zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Proto by všichni, kteří mají v plánu kácení dřevin v letošním roce, měli tyto plány přehodnotit tak, aby nedocházelo ke zbytečným škodám na životním prostředí. Stromy v krajině, ve městech a obcích mají svou nezastupitelnou úlohu – například retenční, protierozní, protihlukovou nebo při adaptaci na probíhající klimatickou změnu zejména ochlazováním prostředí sídlišť.
"Mnohé stromy slouží pilným opylovačům, poskytují úkryt i domov hmyzu, ptactvu i dalším živočichům. S každým pokáceným stromem o ně přicházejí. Stromy plní zásadní společenské funkce, jako je např. snížení prašnosti a hluku, produkce kyslíku a další. I pokud jsou pokácené stromy nahrazeny novými výsadbami, trvá desetiletí, než se poskytování životodárných funkcí opět obnoví, přitom v podmínkách měnícího se klimatu je péče o nově vysazené stromy obtížná a mnohé nepřežijí. V sídlech se nám pak o to více při letních vedrech rozpalují ulice i budovy a chybí tolik potřebný stín. Z měst se stávají tzv. tepelné ostrovy, jejichž průměrná teplota je o několik stupňů vyšší než v okolní volné krajině. Je tedy obecným zájmem, aby se ke kácení přistupovalo s respektem,“ zdůrazňuje ředitelka odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP Linda Stuchlíková.
„Kácení je až tou poslední možností. Představme si jeden stoletý listnatý strom, ať už buk, dub, lípu nebo javor vysoký alespoň 25 metrů s šířkou koruny kolem 12 metrů. Celková asimilační plocha zhruba 600 000 listů představuje dvě fotbalová hřiště. Když bychom jeho funkce měli okamžitě nahradit novými stromy, museli bychom jich vysadit dva tisíce. Proto je důležité o vzrostlé stromy v intravilánech i podél komunikací odborně pečovat. Jejich perspektivu tím prodloužíme o desítky let a novými výsadbami nemusíme nahrazovat, ale rozšiřovat zelené plochy. Pokud se vám podařilo nové stromy vysadit, nezapomeňte se pochlubit a zaregistrovat na www.sazimebudoucnost.cz. Každý strom se počítá,“ dodává Miroslav Kundrata, zakladatel iniciativy Nadace Partnerství – Sázíme budoucnost.
Ochranu dřevin zastřešují
- Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
- Vyhláška 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb..
V případě, že se setkáte s nepovoleným nebo bezdůvodným kácením stromů, můžete kontaktovat přímo Českou inspekci životního prostředí ČR.
- Zdroj foto: Pixabay.com
- Zdroj info: Ministerstvo životního prostředí
- Autor: Pavla Košík Jelínková
