Sdílené bydlení už dávno není jen studentskou záležitostí. V době, kdy rostou ceny energií, nájmů i služeb, se stále více majitelů rodinných domů rozhoduje pronajímat patro, bytovou jednotku nebo i jednotlivý pokoj. Takový krok může výrazně ulevit rodinnému rozpočtu, ale přináší i řadu právních, daňových a praktických povinností.
Výhody pronajímání části domu
Největším přínosem je samozřejmě finanční přilepšení. Pronajímání části domu může pomoci pokrýt náklady na energie, opravy nebo hypotéku. Pro starší majitele může být pravidelný měsíční příjem vítaným doplňkem k důchodu.
Další výhodou je efektivní využití prostoru. V mnoha domech zůstává po odchodu dětí volné patro či půda, která by jinak zůstala prázdná a zbytečně by se vytápěla. Pronájmem získá prostor nový smysl a dům působí živěji.
Někdo ocení i společenský rozměr – mít v domě nájemníka může znamenat i společnost nebo pomoc v každodenním životě, například pro seniory žijící osamoceně.
Nevýhody a úskalí
Na druhé straně pronajímání přináší i riziko narušení soukromí. Sdílení prostoru, vchodu či zahrady s cizí osobou vyžaduje toleranci a jasná pravidla. Důležité je proto uzavřít písemnou nájemní smlouvu, která stanoví nejen výši nájmu, ale i podmínky užívání společných prostor, úhradu energií či úklid.
Nevýhodou může být i zodpovědnost pronajímatele – například za stav elektroinstalace, bezpečnost nebo funkčnost vybavení. Pokud se v domě něco stane, nese odpovědnost majitel. Problém může nastat také v případě, že nájemník neplatí nebo dům poškodí.
Je proto rozumné vybírat nájemníka obezřetně a smlouvu doplnit o kauci (zpravidla ve výši jednoho až dvou měsíčních nájmů), která slouží jako jistota.
Kolik takový podnájem stojí
Cena se liší podle lokality, velikosti prostoru a vybavení.
- V menších městech lze pronajmout pokoj za 4 000–6 000 Kč měsíčně, celé patro nebo samostatnou bytovou jednotku za 8 000–12 000 Kč.
- Ve větších městech a v okolí Prahy mohou ceny snadno přesáhnout 15 000 Kč měsíčně, zejména pokud je zahrnut samostatný vchod, koupelna a kuchyňský kout.
Nájem se obvykle uvádí bez záloh na energie, které se platí podle spotřeby nebo po dohodě paušálně.
Daňové a právní povinnosti pronajímatele
Příjmy z pronájmu se podle zákona daní jako příjem z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. Pronajímatel musí tyto částky uvádět v daňovém přiznání. Má na výběr dvě možnosti:
- uplatnit paušální výdaj 30 % z příjmů, nebo
- doložit skutečné náklady (např. opravy, pojištění, energie).
Pokud příjmy z pronájmu přesáhnou 20 000 Kč měsíčně a pronajímatel není OSVČ, měl by zvážit, zda nepodléhá i povinnosti odvádět zálohy na daň. Sociální a zdravotní pojištění se však z příjmu z nájmu neplatí, pokud pronajímatel tuto činnost nevykonává soustavně jako podnikání.
Co platí pro důchodce
U seniorů je pronájem často vítaným zdrojem přivýdělku. Dobrou zprávou je, že příjem z nájmu nemá vliv na výši starobního důchodu. Důchodce však musí – stejně jako kdokoli jiný – tento příjem uvést v daňovém přiznání, pokud jeho roční příjmy přesáhnou zákonný limit (v roce 2025 činí cca 205 600 Kč). V praxi tedy platí, že i důchodce, který pronajímá, má povinnost daně z příjmu řešit.
Jak vše udělat správně
- Uzavřete písemnou smlouvu s jasně stanovenými podmínkami.
- Příjem přiznejte v daňovém přiznání – vyhnete se sankcím.
- Zvažte pojištění domácnosti a odpovědnosti.
- Informujte nájemníka o všech pravidlech (např. tichá domácnost, používání zahrady, parkování).
Pronajímání pokoje nebo patra v rodinném domě může být rozumným způsobem, jak si přilepšit a využít volné prostory. Nabízí stabilní příjem, možnost rozložit náklady na provoz a pro seniory i vítanou společnost. Na druhou stranu vyžaduje zodpovědnost, důslednost v papírování a ochotu dělit se o soukromí.
Kdo ale vše ošetří smluvně, rozumně zdaní a vybere si spolehlivého nájemníka, může ze svého domu vytvořit nejen domov, ale i malý a bezpečný zdroj příjmů.
