Přílišná vlhkost, vznik plísně a nezdravé vnitřní prostředí – to jsou hlavní rizika spojená s nedostatečnou výměnou vzduchu a jeho cirkulací v interiéru. Ovlivnit ji může špatně umístěný nábytek či záclony, v létě nedostatečné větrání pro tropické teploty. Jakým způsobem zajistit dostatečné proudění vzduchu i v těchto dnech? A jak vysoká musí být rychlost cirkulace, aby nehrozilo riziko průvanu v domácnosti?
Čerstvý vzduch a jeho cirkulace patří ke klíčovým atributům zdravého vnitřního prostředí. Základem je proto dostatečné větrání, do kterého se však řadě uživatelů zejména v období vysokých teplotních extrémů příliš nechce.
Nedostatečná výměna vzduchu a jeho malá cirkulace přitom může být důvodem vzniku přílišné vlhkosti v interiéru. Dobře to ukazují místnosti, pro které je vyšší vlhkost typická – kuchyně, koupelny a ložnice – a které je proto nutné intenzivněji odvětrávat, ať už otevřením okna, spuštěním digestoře či ventilátoru, nebo pomocí řízeného lokálního větracího systému.
Vlhko svědčí plísním
Zvýšená vlhkost představuje spolu s nedostatečnou cirkulací vzduchu ideální podmínky pro vznik plísní. Na toto riziko je tak nutné dbát například i při rozmístění nábytku. Pokud je totiž příliš blízko u stěn, nemůže docházet k proudění vzduchu, čímž hrozí právě v těchto místech ke vzniku plísní. Ideální vzdálenost mezi stěnou a nábytkem by tak měla činit zhruba deset centimetrů.
Na riziko plísní a zvýšené vlhkosti se vyplatí myslet už při samotné stavbě. Současná snaha o dokonalé utěsnění a tepelnou izolaci oken totiž nejde příliš dohromady s potřebnou výměnou vzduchu a jeho cirkulací mezi interiérem a venkovním prostředím. Negativně se to může podepsat u objektů či místností, které se buď neobývají nebo nevětrají každý den. Na dostatečnou cirkulaci vzduchu v místnosti je potřeba myslet i v zimních měsících a topné sezoně. Pokud jsou totiž radiátory a topení zakrývány záclonami, teplý vzduch nemůže v místnosti dostatečně cirkulovat a vytápění se stává méně efektivním.
Umístění klimatizace a proudění vzduchu
Během tropických dnů mnozí zavírají všechna okna v příbytku a nepouštějí dovnitř horký vzduch zvenku. Tady pomůže instalace klimatizačních jednotek. V létě domácnost nejen ochladí, ale zároveň jí dopřejí dostatečnou cirkulaci vzduchu. Ani při využití klimatizace by se ale neměl podceňovat přísun čerstvého vzduchu a četnost větrání. Pokud to venkovní teploty přes den neumožňují, je dobré k větrání přistoupit ve večerních hodinách a zajistit tak potřebnou výměnu vzduchu.
V klimatizovaném prostoru je potřeba vyřešit vhodné umístění klimatizace a tím mít umožnit vhodný směr proudění vzduchu. „Uživatel by totiž měl být vystaven přímému proudění studeného vzduchu co nejméně. Například v obývacím pokoji by se proto měl vyhnout tomu, aby byla jednotka namířena přímo na sedací soupravu. Klimatizaci je naopak dobré umístit tak, aby vzduch z ní proudil do volného prostoru. Tedy do míst, kde se uživatelé pohybují méně nebo kudy pouze, čas od času, procházejí,“ uvedl Karel Kincl ze společnosti Enbra.
Chladný vzduch vycházející z vnitřní klimatizační jednotky, umístěné většinou u stropu, tak zamíří k zemi, zatímco ten teplý vystoupá ke stropu, aby mohl být ochlazován.
Rozdílné teploty v místnostech
Nejen během léta, ale i v průběhu zimy se lze v domácnostech setkat s tím, že rozdíl mezi teplotami v jednotlivých místnostech je i několik stupňů. Například v ložnici by měla být teplota pro dostatečnou kvalitu spánku vždy nižší. „Zároveň je však dobré především v létě pamatovat na to, že rozdíl mezi klimatizovaným a neklimatizovaným prostorem by měl být maximálně šest stupňů Celsia. Ať už se jedná o kombinaci vnějších a vnitřních prostor nebo pouze místnosti v interiéru,“ doplnil Karel Kincl.
Je proto dobré i v létě udržovat mezi místnostmi s rozdílnými teplotami určitou míru cirkulace vzduchu. „Neznamená to, že by se vzájemné teploty vyrovnaly, často má na jejich hodnotu vliv například orientace konkrétní místnosti. K udržení určité míry efektivní cirkulace může přispět i systém řízeného větrání s rekuperací, který zajišťuje prakticky nepřetržité proudění vzduchu napříč celým interiérem,“ doplnil Karel Kincl.
Kdy hrozí riziko průvanu?
Proudění vzduchu uvnitř obytného prostoru zaznamená uživatel často v podobě průvanu, který zabouchává dveře nebo po interiéru rozvíří věci, které do té doby byly v klidu. Právě k intenzitě proudění vzduchu v místnostech se vážou hygienické směrnice, optimální rychlost se přitom odvozuje od vnitřní letní teploty. Pro teplotu vzduchu do 24 °C by tak měla být dodržována rychlost jeho proudění do 0,2 m/s, pokud je teplota vyšší, měla by být dodržená rychlost 0,25 m/s. Pokud jsou přitom tyto hodnoty překročeny, dochází ke vzniku průvanu. Z hlediska optimální rychlosti proudění vzduchu v místnostech pak odborníci uvádí hodnotu 0,1 m/s.
O společnosti Enbra
Firma ENBRA byla založena roku 1991 a od svých počátků až do dnešní doby se věnuje technickému zařízení budov. Aktivity společnosti zahrnují mimo jiné měření spotřeby vody a tepla, indikace dodaného tepla v bytech, rozúčtování nákladů na vytápění, dodávky bojlerů, kotlů, tepelných čerpadel, energetické audity budov a mnoho dalšího. Společnost provozuje rovněž nejrozsáhlejší síť špičkově vybavených autorizovaných metrologických středisek v ČR a SR.
- Děkujeme za tipy, rady a informace panu Karlu Kinclovi z Enbra
- Zdroj foto: Enbra
- Autor: Pavla Košík Jelínková
